Zklamání......
Ležím a do stropu se dívám..
slzy z očí se mi drásají.
Potichu melodii smutnou si zpívám.....
mé ústa tiše vzlykají.
Velké zklamání mě potkalo....
ty jsi všeho příčinnou.
Tvoje chování mě zničilo......
tak jdi, utíkej za jinou!!
Zklamal jsi mě, moje srdce.......
tvůj nezájem mě zničil !!
Mokré oči, třesoucí se ruce..
Proč ty ses vždycky od ostatních tak lišil??
Možná jenom v očích mých,
zaslepená láskou jsem byla.......
Stále slyším ten tvůj smích,
pořád jsem o tobě snila.......
Zklamání mě potkalo,
sáhla jsem si na dno.......
Tvojí podobu dostalo,
zničil jsi mě, snadno!!
Mě si tu nechal,
a k ní si spěchal.
Už mne nemiluješ...
Tak proč mi to neřekneš?!
Nevěru nesnášim!
Moc dobře to víš.
Řeka mě unáší,
do věčných chvil...
Umřela jsem pro lásku,
jenom kvůli tobě.
Potkáme se miláčku...
už jenom v hrobě...
Chtěla bych vrátit čas,
nebo už nikdy neslyšet tvůj hlas.
Bolí mě tvá slova,
nechci už nikdy milovat znova.
Ztrácím už pomalu na síle,
doufám ,že brzy už přijde ta chvíle,
kdy nastane všemu špatnému konec,
a pohádce o neštěstí zazvoní zvonec.
Chtěla bych vrátit všechno zpět,
bohužel vím ,že mi zbývá jen pár vět,
které ti můžu dát,
ale teď nechci si na nic hrát.
Vím ,že stačí jediná věta.
a pak s klidem opustím světlo světa.
Jaká věta to je ,snad víš,
pokud ne naposledy zeptat se smíš.
A až já ti odpovím,
tenhle svět neposledy zřím
a pak k zemi padne moje tělo,
a já budu vědět,že se to takhle stát mělo.
!!!!!!!!!ZOUFALSTVÍ!!!!!!
Vešel jsi do mého života aniž bys pozdravil.
Já zjistila ze je mi s tebou krásně.
V sobe mam vsak smíšené pocity.
Musím se stale ptat.
Mas či nemáš mě rad?
Budeme snad někdy vedle sebe spát,
vedle sebe usínat?
Já chtěla bych teď s tebou být
aby jsme mohli spolu životem jit,
ale ty tu nejsi.
Nejsi tu a já nevím co děláš.
Nevím, co pro tebe znamenám.
Nevím, jestli nejsi s jinou.
Nevím, co v příštích chvílích udělám,
nevím, proč cítím se tak vinnou.
Asi jsem to neměla tak vážně brát,
ale když vidím tě se smát,
srdce mi buší a nejde před tím dál utíkat.
A tak tě prosím- měj me rad,
vše nám pak půjde líp, budeme na všechno dva.
Na starosti, na radosti,
na smích i pláč
na věci všední i nevšední.
a tak tě znovu prosím, bud mou láskou životní!
Snad mi jednou odpustíš........
Lásko,
zůstaly tu po Tobě jen slzy, slzy a bolest, smutek a pláč.
Tolik bych si přála vrátit čas. Ne o moc, jen o pár týdnů, snad měsíců. Vzpomínám jak jsme se poznali - na Tvoje nádherně modré oči, ve kterých jsem se utápěla, na Tvůj krásný úsměv, který mi tak chybí, na náš první polibek.
Do očí se zase derou slzy při vzpomínkách. Miluji Tě a navždy zůstaneš v mém srdci, vždy tam budeš mít to svoje místečko. Je tak těžké se smířit s tím, že už mě nikdy nepolíbíš. Neusměješ se na mě, neobejmeš mě. Přišla jsem o to místo bezpečí, které jsem měla ve Tvém náručí.
Každou noc mě navštěvuješ ve snu a ráno se budím se slzami. Každá slza odplavuje trochu bolesti, ale žádná nemůže odplavit tu lásku, kterou k tobě cítím.
Snad mi jednou odpustíš, že po té vší bolesti, kterou jsi mi způsobil. Zvolila jsem cestu odchodu, odchodu od tebe a z našeho společného života. Moc ráda bych ti věřila, že jsi se změnil, ale teď to nejde. Možná časem.
Nevím,kdo Tě teď objímá,
všechno mě najednou dojímá.
Nevím,kdo Ti poslední polibek dal,
nepamatuji se,
kdo mi Tě vzal.
Nevím,jak se vlastně máš,
jestli mě vůbec ještě znáš.
Nevim,koho ve své náruči hřeješ,
ani na koho se právě směješ.
Nevím,
koho povlasech hladíš,
ale stejně mi ještě
scházíš.
Nezraň ji tak jako mě!!!
Chodit po světě bez Tebe je jak žít ve světě bez nebe. Být s Tebou a Tebe nelíbat je jak stát u studny a žízní umírat. Jak můžeš tak rychle zapomenout? Jak můžeš zapomenout na ty krásné chvíle, kdy jsi mi říkal, že už nikdy nebudeš nikoho milovat jako mě. Že já jsem ta pravá.
Zapomněl jsi stejně rychle jako jsi tato slova řekl. A mě teď zůstalo jenom prázdné místo.
Místo, kde jsi byl pro mě vždycky ty. Už nikdy nebudu moci nikomu tak dobře věřit. Využil jsi mi mých citů. Jak mám teď žít dál s tím pocitem prázdnoty? Mám strach se zamilovat, aby mě znovu nezranil jako ty. Kéž by jsme se nikdy nepotkali. Lituji toho dne stejně jako lituji toho, že jsem tě milovala a stále miluji. Ale ve tvém náručí už je někdo jiný. Nezraň ji tak jako mě.
Lásko...,
když jsem Tě poprvé viděla byl jsi pro mě cizím člověkem. Pak se, ale stal ten zázrak a Ty ses mi začal přibližovat, byl jsi blíž a blíž a nakonec jsem se do Tebe zamilovala.
Byl jsi prvním, kdo mě opravdu miloval a kdo mě opravdově milovat naučil. Nikdy před tím jsem nemilovala a pokud ano, tak nevím, jak nazvat cit, kterým jsi byl poután v mém srdci.
Byl jsi, stále jsi a budeš v mém srdci, nikdo nikdy nemůže Tvé místo nahradit, protože Ty jsi jedinečný. Píši Ti tenhle dopis i když jsem si jistá, že Tvé oči tyto řádky nikdy nepohladí.
Jsi mi dál, než je ta nejvzdálenější hvězda. Vždy budeš tím nejdůležitějším člověkem v mém životě...
Miluji Tě, tak prosím... žij...
!!!!!MILUJU TĚ!!!!!!!
Říct ti však, že Tě miluji mi přijde málo. Někdo by měl vymyslet jiná slova na tenhle nádherný cit, který představuje moji oddanost, obdiv a potřebu mít Tě u sebe každou minutu. Tohle je jenom malinkatá část toho, co cítím. Cítím k Tobě mnohem víc!
Řeknu Ti, že Tě miluji, jenže Ty už to víš. Možná z tolika opakování zní ta dvě slova oslabeně, ale ne. Vždy, když Ti je říkám znovu je to proto, protože moje Láska k Tobě roste každým okamžikem a snažím se vyjádřit, jak moc Tě potřebuji.
Chci abys to věděl. Nemiluji Tě v minulosti, ani v přítomnosti a ani v budoucnosti. Miluji Tě jinak. Je to Láska bez času a bez vzdálenosti.
Miluji Tě. Dvě slova, která vykouzlí na Tvé tváři ten nejkrásnější úsměv, dvě světýlka ve Tvých očích. Dvě slova, která se musí naplno cítit a nesmíme je nechat zaniknout.
Miluji tě čím dál víc.....
Miluji tě čím dál víc,
bez tebe bych byla nic.
Lásku v srdci mám,
stále na tebe vzpomínám
Jsi má láska jsi můj sen
a já na tebe myslím každý den
Ráno vždy když se probudím,
S láskou na tebe pomyslím.
A večer když jdu spát,
Sen o tobě si nechám zdát.
Až se spolu uvidíme,
Slaďounce se políbíme.
Pak se na tebe hezky zaculím
A něžně se k tobě přitulím.
KONEC...
Okna jsou zasněžená,
"konečně" říkám si.
Ale tebe se pořád nemůžu dočkat, kde jsi?
Vrať se mi,
copak nevidíš jak jsem na dně?
Jsme to přece pořád my a potřebuju Tě.
Víš, co jenom pořád dělám?
Slzy z mých tváří utírám.
Už to nezvládnu, je toho moc.
PROTO LOUČÍM SE S TEBOU,
MILUJU TĚ STRAŠNĚ MOC:(
Asi už ke mně necítíš,
co jsi cítil dřív,
já ale ano!!!Možná víc!!!
Jak Ti to jen říct???
Tak složila jsem pro Tebe
ten nejhezčí rým
Miluju Tě-buď mi vším!!!
Nenávidím tě!!!
Nenávidím Tě,
protože mi na Tobě začalo záležet.
Nenávidím Tě,
protože si měl pravdu,že to zklamání bude bolet.
Nenávidím Tě,
protože si mě změnil.
Nenávidím Tě,
protože jsem ti dala kus sebe.
Nenávidím Tě,
protože mi Tě všechno připomíná.
Nenávidím Tě,
protože se v sobě nevyznám.
Nenávidím Tě,
protože na Tebe nedokážu zapomenout.
Nenávidím Tě,
protože miluji jen Tebe.
A nenávidím Tě za to ještě víc,
protože si to uvědomuji a nemůžu to změnit.
Miluji Tě,
protože mě dokážeš rozesmát.
Miluji Tě,
protože mi dáváš naději.
Miluji Tě,
protože s Tebou mám pocit, že žiju.
Miluji Tě,
protože mě za nic nesoudíš.
Miluji Tě,
protože se s Tebou cítím v bezpečí.
Miluji Tě,
protože Tě milovat chci.
Nenávidím Tě, ale i miluji
a to mě děsí.
Ze začátku pro ni byl jen kamarád,
ona však potom chtěla víc.
Přestal s ní mluvit
a ona věděla že z toho nebude nic.
Sama se tiše trápila
a myslela pořád na toho DEBILA.
2025 ©